Jak zajistit lepší prostředí po život obyvatel? Cestou je sdílení dobrých praxí ve Zdravých městech
Předseda NSZM ČR a předseda komise programu Zdravé město Litoměřice, Mgr. Petr Hermann pro Moderní obec (12/2017)
Často slýchávám, že zastupitelská demokracie dává sama o sobě dostatečný prostor k vyjádření se, že zvolení reprezentanti již mají mandát svých voličů, aby realizovali priority na základě svých programů a politických vizí. Občané prý pro konkrétní řešení nemají dosti odbornosti a erudice, aby byli schopni posoudit celou šíři navrhovaných problémů, nejsou odborníci v zákonech a celou věc často zbytečně prodlužují a ztěžují. Často se pak participace zúží na vyčlenění částky z rozpočtu, o které si občané mohou rozhodnout sami, ale zásadní směřování obce, či naopak drobnosti, kde mít koše, jak mají vypadat zastávky a kde mají být umístěny, s nimi nejsou včas konzultovány.
My v Litoměřicích jsme se rozhodli jít jinou cestou. Jako členové Národní sítě Zdravých měst, které mám tu čest předsedat, víme, že včasná a dlouhodobá spolupráce s občany a otevřenost města i úřadu mají velký smysl. Zdravá města to dělají ne proto, že jim to někdo nakázal, ale protože sama chtějí a hledají cesty, jak to dělat nejlépe. Ano, je to proces náročnější – jak pro úředníka, tak občana. Je nutná spousta dovedností, nejen komunikačních, je třeba pracovat s časovou rezervou a více plánovat, kdy dané téma s veřejností projednat, kdy zapojit experty a jaký je nejvhodnější způsob – je zřejmé, že plánování podoby parku se od přípravy strategického plánu velmi liší. Jsem si ovšem jist, že to nese své ovoce.
Nejen úředníci a politici se však mají co učit. Občané sami by otevřené nabídky spolupráce měli zodpovědně využívat, měli by se aktivně a konstruktivně zapojovat. Sociální sítě a psaní komentářů – často negativních – není spoluprací, ale jednostrannou komunikací. Pokud chci něco prosadit, musím to umět sdělit, nalézt na tom shodu. Nejde o to, si silou prolobbovat svůj zájem, ale vyslechnout různé strany a u jednoho stolu se shodnout i s lidmi, s nimiž bych se normálně nesetkal.
K tomu všemu dávají příležitost například Fóra Zdravého města. Je však důležité zapojit všechny generace – každý má jinou motivaci a jsou pro něj atraktivní jiná témata či formy. V Litoměřicích se velice zaměřujeme na spolupráci s dětmi a mladými – připravili jsme tzv. mladá a školní Fóra, která se snažíme dále propagovat a šířit mezi dalšími Zdravými městy.
Město tedy musí jít svým občanům naproti, ale současně – a to považuji za velmi důležité, by občané měli důvěřovat svým úředníkům i politické reprezentaci. Jsou to velmi často odborníci na slovo vzatí, kteří mají opravdový zájem věci řešit, jenže ne vždy mají cestu snadnou. Přichází totiž nová a nová, mnohdy velmi nepřehledná legislativa a administrativa, která práci úřadů znesnadňuje.
Město od národní úrovně proto očekává, že mu připraví vhodné podmínky – jak finanční, tak technické. Že nebude zatěžováno zbytečnou administrativou a regulacemi, přebujelým a opakovaným výkaznictvím a podobně. Dále od národní úrovně očekáváme posílení pozice udržitelného rozvoje, ale i podpory zdraví, což jsou témata, jež bytostně závisejí na podmínkách, které města a obce pro občany vytvářejí.
Hlas Zdravých měst, Zdravých obcí, Zdravých mikroregionů a Zdravých krajů by tedy měl být silně slyšet a měl by být respektován. Očekáváme větší kooperaci a provázanost aktivit mezi resorty i uvnitř nich samých. To vše posílí motivaci aktivních pracovníků měst a obcí.
Jak tedy posílit kvalitu veřejné správy a aktivně se zasazovat o stále lepší prostředí pro život? Jsem přesvědčen o tom, že nejefektivnější cestou je sdílení dobrých praxí. Poučení se od ostatních v tom dobrém, případně i odtud, kde se ne zcela vedlo. Je velmi správné také své vlastní zkušenosti předávat dále. Právě Národní síť Zdravých měst k tomu nabízí vhodné a přátelské prostředí – formou akcí, seminářů, školení, ale i běžných setkání mezi zástupci měst, obcí, regionů a krajů, za což jsem velmi vděčný.
Jak se aktivně zasazovat o stále lepší prostředí po život? Nejefektivnější cestou je sdílení dobrých praxí.
Celý článek k dispozici ZDE.
Moderní obec 12/2017
